KLASIFIKACE A OZNAČENÍ PODLE
ČSN EN 12825 – Zdvojené podlahy
Podle normy ČSN EN 12825 článku 4.1 jsou zdvojené podlahy tříděny podle mezního zatížení do 6 tříd.
ZDVOJENÉ PODLAHY Z HLEDISKA ÚNOSNOSTI
PROVOZNÍ ZATÍŽENÍ = MEZNÍ ZATÍŽENÍ / SOUČINITEL SPOLEHLIVOSTI (2)
| Třída | Provozní zatížení | Mezní zatížení |
| 1 | 2 kN | ≥ 4 kN |
| 2 | 3 kN | ≥ 6 kN |
| 3 | 4 kN | ≥ 8 kN |
| 4 | 4,5 kN | ≥ 9 kN |
| 5 | 5 kN | ≥ 10 kN |
| 6 | 6 kN | ≥ 12 kN |
ZDVOJENÉ PODLAHY Z HLEDISKA PRŮHYBU
TŘÍDA PRŮHYBU = maximální průhyb při zatížení provozním zatížením
| Třída | Maximální průhyb | |
| A | 2,5 mm | |
| B | 3,0 mm | |
| C | 4,0 mm | |
CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH POJMŮ:
- Třída únosnosti zdvojené podlahy závisí na maximálním mezním bodovém zatížení, které je podlaha schopna unést.
- Mezní zatížení je maximální bodové zatížení, které je ještě podlaha schopna unést. Zohledňuje bezpečnostní faktor, který je ztvárněn součinitelem spolehlivosti. Mezní zatížení je součinem provozního zatížení a součinitele spolehlivosti.
- Provozní zatížení (working load) je skutečné reálné zatížení, které bude na podlahu maximálně působit. Provozní zatížení je rovno podílu mezního zatížení a součinitele spolehlivosti.
- Součinitel spolehlivosti (safety factor) = součinitel, jímž se dělí hodnota meze pevnosti (mezního zatížení) pro stanovení provozního zatížení.
Jsou specifikovány dvě třídy součinitelů spolehlivosti v závislosti na specifických nebo místních podmínkách: 2,0 a 3,0. - Třída průhybu se stanoví podle průhybu desky zatížené provozním zatížením. Průhyb se měří v nejnižším bodě desky. Velikost průhybu má vliv na komfort při chůzi a životnost koberce na podlaze.
POSTUP NÁVRHU ÚNOSNOSTI ZDVOJENÝCH PODLAH
Při návrhu únosnosti zdvojené podlahy např. v datových centrech nebo rozvodnách doporučujeme navrhovat na zatížení nejtěžšího technologického kusu vyděleného třemi + 80 kg. Z něj pak výpočtem dojdeme k provoznímu zatížení a přes tabulku pak k třídě únosnosti.
- Příklad 1: Nejtěžší kus má hmotnost = 700 kg → 700 / 3 = 233 kg → 233 + 80 = 318 kg → provozní zatížení je tedy > 3kN a zároveň < 4kN. Podle tohoto navrhneme podlahu ve 3. třídě únosnosti, která má provozní zatížení 4kN.
- Příklad 2: Nejtěžší kus má hmotnost = 1000 kg → 1000 / 3 = 333 kg → 333 + 80 = 413 kg→ minimální provozní zatížení je tedy > 4kN a zároveň < 4,5kN. Podle tohoto navrhneme podlahu ve 4. třídě únosnosti, která má provozní zatížení 4,5kN.
Pokud je podlaha vyšší jak 40 cm, doporučujeme u datových center a rozvoden namontovat příčníky, které také mohou zvýšit únosnost.
U stávajících zdvojených podlah lze únosnost zvýšit namontováním trámků, ale to je omezeno typem použitých sloupků, protože sloupky pro vyšší třídy mají jinou konstrukci.
POZNÁMKA K PLOŠNÉMU ZATÍŽENÍ ZDVOJENÝCH PODLAH
- Plošné zatížení zdvojených podlah není možné testovat, není na to žádná metodika.
- Orientačně lze plošné zatížení zdvojené podlahy stanovit jako 5 násobek provozního zatížení.
- Rovnoměrné zatížení by nemělo tedy být považováno za charakteristiku únosnosti, tou je pouze bodové (koncentrované) zatížení podle normové metodiky zkoušení – ČSN EN 12825 – Zdvojené podlah.
