ÚNOSNOST ZDVOJENÝCH PODLAH
KLASIFIKACE A OZNAČENÍ PODLE ČSN EN 12825
ČSN EN 12825 článek 4.1 třídí zdvojené podlahy do:
» 6 TŘÍD DLE MEZNÍHO ZATÍŽENÍ
» 3 TŘÍD DLE MAXIMÁLNÍHO PRŮHYBU
Výsledná klasifikace je vždy kombinací těchto dvou veličin. Konkrétní typ zdvojené podlahy tedy může splňovat i dvě třídy únosnosti. Například jedna podlaha může splňovat třídu 1A (mezní zatížení ≤ 4 kN a maximální průhyb 2,5mm) a současně 2C (mezní zatížení ≤ 6 kN a maximální průhyb 4,0mm)
Faktory ovlivňující únosnost a průhyb ZP:
- typ desky (dřevotříska, kalciumsulfát………)
- tloušťka desky
- spodní strana desky (holá, s fólií, s plechem…….)
- typ sloupků
- přidané konstrukce (trámečky, rámové konstrukce)
ZDVOJENÉ PODLAHY Z HLEDISKA ÚNOSNOSTI
PROVOZNÍ ZATÍŽENÍ = MEZNÍ ZATÍŽENÍ / SOUČINITEL SPOLEHLIVOSTI (u ZP = 2)
| TŘÍDA | PROVOZNÍ ZATÍŽENÍ | MEZNÍ ZATÍŽENÍ |
|---|---|---|
| 1 | ≤ 2 kN | ≤ 4 kN |
| 2 | ≤ 3 kN | ≤ 6 kN |
| 3 | ≤ 4 kN | ≤ 8 kN |
| 4 | ≤ 4,5 kN | ≤ 9 kN |
| 5 | ≤ 5 kN | ≤ 10 kN |
| 6 | ≤ 6 kN | ≤ 12 kN |
ZDVOJENÉ PODLAHY Z HLEDISKA PRŮHYBU
TŘÍDA PRŮHYBU = MAXIMÁLNÍ PRŮHYB PŘI ZATÍŽENÍ PROVOZNÍM ZATÍŽENÍM
| TŘÍDA | MAXIMÁLNÍ PRŮHYB |
|---|---|
| A | 2,5 mm |
| B | 3,0 mm |
| B | 4,0 mm |
CHARAKTERISTIKA JEDNOTLIVÝCH POJMŮ:
- Třída únosnosti zdvojené podlahy závisí na maximálním mezním bodovém zatížení, které je podlaha schopna unést.
- Mezní zatížení je maximální bodové zatížení, které je ještě podlaha schopna unést. Zohledňuje bezpečnostní faktor, který je ztvárněn součinitelem spolehlivosti. Mezní zatížení je součinem provozního zatížení a součinitele spolehlivosti.
- Provozní zatížení (working load) je skutečné reálné zatížení, které bude na podlahu maximálně působit. Provozní zatížení je rovno podílu mezního zatížení a součinitele spolehlivosti.
- Součinitel spolehlivosti (safety factor) = součinitel, jímž se dělí hodnota meze pevnosti (mezního zatížení) pro stanovení provozního zatížení.
Jsou specifikovány dvě třídy součinitelů spolehlivosti v závislosti na specifických nebo místních podmínkách: 2,0 a 3,0. - Třída průhybu se stanoví podle průhybu desky zatížené provozním zatížením. Průhyb se měří v nejnižším bodě desky. Velikost průhybu má vliv na komfort při chůzi a životnost koberce na podlaze.
POSTUP NÁVRHU ÚNOSNOSTI ZDVOJENÝCH PODLAH
- Při návrhu únosnosti zdvojené podlahy např. v datových centrech nebo rozvodnách doporučujeme navrhovat na zatížení nejtěžšího technologického kusu vyděleného třemi + 80 kg. Z něj pak výpočtem dojdeme k provoznímu zatížení a přes tabulku pak k třídě únosnosti.
- Příklad 1: Nejtěžší kus má hmotnost = 700 kg → 700 / 3 = 233 kg → 233 + 80 = 318 kg → provozní zatížení je tedy > 3kN a zároveň < 4kN. Podle tohoto navrhneme podlahu ve 3. třídě únosnosti, která má provozní zatížení ≤ 4kN.
- Příklad 2: Nejtěžší kus má hmotnost = 1000 kg → 1000 / 3 = 333 kg → 333 + 80 = 413 kg→ minimální provozní zatížení je tedy > 4kN a zároveň < 4,5kN. Podle tohoto navrhneme podlahu ve 4. třídě únosnosti, která má provozní zatížení ≤ 4,5kN.
Pokud je podlaha vyšší jak 40 cm, doporučujeme u datových center a rozvoden namontovat příčníky, které také mohou zvýšit únosnost.
U stávajících zdvojených podlah lze únosnost zvýšit namontováním trámků, ale to je omezeno typem použitých sloupků, protože sloupky pro vyšší třídy mají jinou konstrukci.
POZNÁMKA K PLOŠNÉMU ZATÍŽENÍ ZDVOJENÝCH PODLAH
- Plošné zatížení zdvojených podlah není možné testovat, není na to žádná metodika.
- Orientačně lze plošné zatížení zdvojené podlahy stanovit jako 5 násobek provozního zatížení.
- Rovnoměrné zatížení by nemělo tedy být považováno za charakteristiku únosnosti, tou je pouze bodové (koncentrované) zatížení podle normové metodiky zkoušení – ČSN EN 12825 – Zdvojené podlah.
